koktání, léčba, cvičení, koktavost

Plynulá řeč – jak na to? Příklady cvičení

Cvičení jako základ transformace

Uvádím zde několik cvičení, které si na sobě můžete vyzkoušet. Čistě teoreticky, transformovat naši řeč můžeme minuty na minutu, nicméně u drtivé většiny z nás jde o postupný proces. Bývá toho totiž více, co bychom měli změnit. Neexistuje jedna jediná jednoduchá příčina koktání, často jde o systém související s tím, za koho se považujeme, jak vnímáme svět a jaký máme životní styl.

Proces změny něčeho, co je tak komplexní, je jako sledovat dozrávat jablko. Z minuty na minutu si rozdílu nevšimneme. Pokud jsme ovšem dostatečně trpěliví, z malé trpké kuličky se stane sladké potěšení.

U každého cvičení platí, že cíl, který si zvolíme, by měl být ambiciózní a zároveň dosažitelný. Dělat menší postupné kroky je obecně zdravější než se pokoušet o velké skoky. Jakmile si cíl zformulujeme, měli bychom být 100% přesvědčeni, že je v našich silách ho dosáhnout, a měli bychom si být 100% jistí, jak tento dílčí cíl přispívá k našemu hlavnímu cíli, tj. plynulé řeči. Abychom maximalizovali pravděpodobnost posunu naší řeči správným směrem, náš cíl by měl být specifický, měřitelný, v souladu s naší vizí, realistický a časově ohraničený. Budeme tedy schopni říci, zda jsme tohoto cíle dosáhli či ne.

Příklady cvičení

1. Budování povědomí

Pro dosažení trvale plynulé řeči velmi pomáhá vědět, co se s námi děje, když v řeči narazíme. Obvykle totiž přecházíme do automatického módu, kdy nemůžeme ovlivnit to, co se s námi děje. Právě tato reakce „boje či útěku“ odehrávající se v primitivní části našeho mozku, amygdale, je často jednou z příčin koktání.

Pokud si začneme uvědomovat, co se děje, když jsme zablokování, s dostatečným tréninkem začneme dostávat možnost volby a budeme se moci vymanit z potřeby utéct nepříjemné situaci. Například budu moci mít volbu zastavit, nadechnout se, uvolnit tím své sevřené svaly a rozpustit tak svůj blok.

Pro zvýšení efektivnosti těchto cvičení si můžete svá pozorování zapisovat. Není stěžejní uvědomovat si co se děje právě teď, pokud toho nejsme schopni. Stačí se k dané situaci vrátit zpětně, např. každý den si zvolit jednu situaci, kterou jste prožili. Neustále mě překvapuje, kolik podrobností jsme schopni si zpětně vybavit. Časem si budete uvědomovat více a více svých pocitů, přesvědčení, vnímání, záměrů a bude se vám dařit si je uvědomovat s menším a menším zpožděním, pak dokonce i v přítomném okamžiku. Dostanete tak příležitost měnit svou řeč. Trpělivost, odhodlání a vytrvalost jsou klíčem k úspěchu.

Chtěl bych vědět, co jsem dělal, když jsem koktal. [Dean Williams, průkopník terapie pro koktající na otázku „Co si myslíte, že je tajemství překonání koktání?“]

První krok: všímání si svých pocitů (emocí). Ze všech aspektů, které ovlivňují plynulost naší řeči, jsou emoce obvykle nejjednodušeji zaznamenatelné. Může se jednat např. o obavy, strach, úzkost, frustraci, vztek či bezmoc. Cílem je tolerovat tyto pocity: prožít je a zároveň se jimi nenechat pohltit ani se jim vyhnout, což může vypadat kupř. následovně: „Ano, cítím strach, je to přirozené, protože mám obavy z toho, jak ostatní budou reagovat.“ Platí totiž, že čím více budeme vzdorovat našim pocitům, tím déle budou přetrvávat. Tolerováním a zdravým prožitím těchto emocí je postupně rozpustíme.

Druhý krok: všímání si svého těla – všímejte si, co se děje s Vaším tělem, když cítíte, že se blíží blok, či když jste zablokovaní. Všímejte si dechu, úst, hrdla, hrudi, břicha a všeho dalšího, kde ucítíte něco výrazného. Naše tělo je naučené zablokovat naši řeč: nemáme vzduch, tuhnou nám ústa, jazyk je přilepený na patro…

Příklad cíle: Minimálně jednou denně (realistický) po následující dva týdny (časově ohraničený) si budu všímat svého těla, když se zablokuji (v souladu s vizí), a napíši minimálně 3 věty o tom, jak jsem se cítil(a), co jsem prožíval(a) (specifický a měřitelný).

Další kroky: všímání si dalších okolností – všímejte si, v jakých situacích se vám mluví obtížně. Například, míval jsem problémy při mluvení s autoritami – s učiteli ve škole, se staršími neznámými lidmi. Z pravidelností se dají poté vypozorovat naše podvědomé vnímání těchto situací a naše přesvědčení (např. nejsem hodný toho, abych sdílel svůj vlastní názor před staršími lidmi, moje tělo mi tedy nedovoluje mluvit). Čím detailněji se k těmto situacím vrátíte, tím více poznatků budete mít příležitost získat.

Příklad cíle: Každý týden po následující čtyři týdny si zaznamenám a popíši minimálně tři situace, kdy jsem se zablokoval(a).

2. Budování sebevědomí

Věříme-li sami sobě, naše mluvení se stává plynulejší. Neplynulost je důsledkem toho, že na nějaké úrovni naší mysli nechceme mluvit nebo věříme tomu, že se zakoktáme. Pro sebevědomého člověka je plynulá mluva autentickým projevem. Cvičení mluvení v situacích, ve kterých se cítíme dobře, nám pomáhá náš mozek přeprogramovat na plynulou řeč.

Projevem sebevědomého člověka může být např. „umím mluvit plynule.“ Nejde přitom o něco uměle naučeného, toto přesvědčení si budujeme na základě zkušenosti. A toto přesvědčení odpovídá realitě, protože každý z nás zažívá situace (např. když je o samotě), kdy je plynulý. Budeme-li považovat svou řeč za plynulou, naše řeč bude reflektovat toto přesvědčení.

Možný krok: Vyhledávat situace, které jsou aspoň trochu výzvou, zároveň v nich nemám problémy mluvit. Bloky v naší řeči záleží na situacích, ve kterých se nacházíme. Naprostá většina z nás nemá problém mluvit, když je sama, a existují situace v komunikaci s ostatními, kdy na svou řeč nemyslíme. Například, míval jsem drobné bloky při nakupování, začal jsem proto chodit každý druhý den nakupovat pečivo a zeleninu pro naši rodinu. Seznámil jsem se s tímto prostředím, začal jsem si věřit a nákupy si užívat, bylo to důležité povzbuzení na mé cestě.

Příklad cíle: Třikrát týdně v následujících dvou měsících půjdu nakoupit pečivo.

Příklad cíle: Jednou za týden po následující tři týdny oslovím aspoň 10 lidí a zeptám se jich, kolik je hodin.

3. Vedení deníku

Náš pokrok s plynulou řečí můžeme měřit podle toho, jak často nemyslíme na koktání. Dokud se totiž naše myšlenky točí okolo koktání, je velmi obtížné se z něho vymanit. Přenesením našich myšlenek na papír je z velké míry dostaneme z hlavy. Při pravidelném psaní navíc získáme možnost vysledovat pravidelnosti v naší řeči ohledně našeho vnímání situací a jejich vztahu k plynulosti řeči. Můžeme psát o našich pocitech, o vnímání těla, o myšlenkách, které se nám honí hlavou, o tom, co jsme si mysleli v plynulých a v problematických situacích atd.

Příklad cíle: Každý den napíši alespoň jednu větu o mé zkušenosti s řečí.

4. Záměrné koktání

Záměrné koktání může být velmi silnou pomůckou na naší cestě. Přiznám se, že jsem se mu dlouho jako pacient vyhýbal. Nechtěl jsem koktat, proč bych tedy měl koktat záměrně? Nechtěl jsem působit ještě hůř. Ale obíral jsem se o důležitý osobní růst.

Ke koktání máme obvykle odpor, je to něco, co nechceme. Citát C. G. Junga přiléhavě popisuje naši situaci: „Čemu vzdorujeme, to přetrvává.“ Záměrné koktání nám tak může přijmout tuto součást našeho projevu a snížit úroveň paniky, kterou při koktání prožíváme. Tím, že nebudeme koktání vzdorovat, získáme prostor ke změně.

Příklad cíle: Řeknu kamarádovi, že chci vyzkoušet tento experiment, a budu před ním aspoň 2 minuty záměrně koktat. Toto realizuji do dvou týdnů.

5. Příběhy oběti

Pro server koucinkportal.cz jsem napsal článek o našich zkušenostech, kdy jsme se stali obětí, včetně cvičení, které si můžete vyzkoušet. Pokud byste se rádi zbavili stresujících zážitků spojených s pocitem oběti (může být spojené právě s koktáním), je toto cvičení právě pro Vás. Jsou to například situace z minulosti, kdy se nám ostatní děti posmívaly za naši řeč.

Podporuji Vás

Pro většinu lidí platí, že pokud dají závazek sami sobě, je nižší pravděpodobnost jeho dodržení než když se zaváží někomu jinému. Pokud jste si zvolili svůj cíl (či s jeho formulováním chcete pomoci), kontaktujte mě a budete mít tak prostor sdílet se mnou svůj postup, své dotazy a zkušenosti.